Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Kravín v Drhovech funguje už více jak 50 let. Pokud si vzpomenete na slavnou filmovou komedii Slunce, seno, jahody, přesně si tak můžete představit, jak to tu ještě do nedávna vypadalo. Dnes však budova starého kravína připomíná jen historii, která je postupně nahrazována moderním vybavením i technologiemi.

Proč nový a moderní kravín vyrostl zrovna v Drhovech?

Asi před 15 lety jsme zrekonstruovali farmu v Oborách, máme zrekonstruovány odchovny mladého dobytka na Skalici i v Dalekých Dušnikách a Drhovy byly v plánu hned následovně. Projekt jsme měli připravený, stavební povolení nám běželo a blížil se jeho konec. Bohužel se nám vše několik let protahovalo a nedařilo se získat plánovanou dotaci. Když už začal být stav katastrofický a my jsme neměli ani lidi na práci, museli jsme situaci řešit jinak. Zjistili jsme, že existují nové technologie dojících robotů a rozhodli jsme se tedy původní projekt předělat. Plánovanou dojírnu jsme tak nahradili moderními roboty. Dotaci se však stejně získat nepodařilo. Stáli jsme tedy před rozhodnutím, zda kravín zavřít a propustit asi 10 až 15 lidí, nebo se do toho pustit na vlastní triko. Nakonec jsme šli do rizika a vše zainventovali z půjčky.   

Z čeho je nová budova kravína postavena, v čem jsou její výhody a kolik to vše stálo?

Jedná se o železo-betonovou stavbu, jejíž výhodou je samonosnost a tedy žádné sloupy, které by kravám překážely a dělaly problémy při pohybu. Jsou tady umístěné speciální senzory, které hlídají teplotu a klima uvnitř kravína. Pokud je třeba, zatáhnou stěnu v případě větru, deště nebo příliš silných slunečních paprsků tak, aby tady bylo stále příjemně. Celá stavba, tak jak je teď i s vybavením vyšla na 40 milionů. 

Co je tedy pro krávy největší změnou a vylepšením?

Tady jsou „holky“ opravdu v pohodě, v klidu a bez stresu. Ve starém kravíně byly krávy uvázané, kdežto tady se pohybují úplně volně a žijí si svým životem. Každá kráva má svůj obojek, který jí měří, kolik nachodí kroků a otvírá jí robota na dojení, který s ní pak pracuje dál. Nikdo tu už krávy nenahání k pravidelnému dojení, ale každá si to řídí sama podle sebe… záleží jen na ní, jak se jí chce a co se jí chce. Když chtějí leží, jí, chodí, … 

Kolik máte nových dojících robotů a jak vlastně fungují?

Zatím máme tři, ale plánujeme časem zprovoznit i čtvrtý. Všechno funguje velmi jednoduše… Tedy přiznávám, že i my jsme nejdříve nevěděli, jak to vše bude a jak si krávy na nový způsob dojení zvyknou. Ale všechno bylo nakonec úplně v pohodě, krávy jsou fakt neskutečně chytrá zvířata. Doslova během 5 minut si na nový prostor zvykly a s ničím neměly problém.

Nejdříve jsme začínali s 50 krávami a vše se muselo nastavit ručně. Důležité bylo, aby tam šla každá dobrovolně a i dál tam pak chodila ráda. Sami jsme z toho byli trochu ve stresu a ke každé krávě jsme přistupovali opravdu šetrně a tlačili ji maximálně pomocí lan. V žádném případě tady neexistuje mlácení nebo něco podobného. Krávy jsme připravili, opálili jim vemena, zastřihli ocasy a pak už se šlo přímo na věc.  

Roboty fungují tak, že jsou zde pro krávu připravené granule, které jí sem lákají jako motivace. Dostávají ale samozřejmě podle toho, kolik dojí. To už vše z počítače řídí automat. Když jde kráva do automatu prvně, musí se vše do počítače nastavit ručně, a pak už to funguje samo. Nejdříve dochází v automatu k očištění struku, pak pomocí laseru dojde k nasazení dojačky na struk a začne se dojit. Během chvilky je počítač schopný vyhodnotit, zda je vše v pořádku, nebo je tu nějaký problém. Pokud je problém, mléko se separuje a stejně tak i kráva. Ta je vpuštěna do uzavřeného výběhu, který je oddělen od zdravých krav. Paní zootechnička je pak přes počítač přesně informována, která kráva má jaký problém a stará se jen o krávy, které jsou v separaci. Krávy, které problém nemají, si tady žijí prostě volně dál. Každá to má prostě jinak… jedna potřebuje podojit 2x denně, jiná i 4x denně. Máme tady i „holky“ mazané, které kvůli granulím chodí do robota stále dokola. Počítač je ale chytřejší, a pokud kráva nemá na dojení nárok, pošle jí zase hned pryč.

Automaty toho umí hrozně moc a dávají nám přesné informace o každé krávě. Umí je zvážit, vyhodnotit případný úbytek váhy, kvalitu mléka, případné záněty, kulhání a spoustu dalších informací. Pro nás je to samozřejmě velké ulehčení každodenní práce a pro samotné krávy je to více pohodlné. Je tady minimalizovaný stres, ale jinak dochází k pravidelnému očišťování, které je pro ně i příjemnější a víc v klidu.​ 

Co plánujete udělat se starou budovou kravína?

V tuhle chvíli je z celého projektu hotová tak jedna třetina. V další fázi plánujeme právě rekonstrukci starého kravína. Tam by měla vzniknout odchovna, respektive místo pro tzv. sucho-stojné krávy a telata. Dál chceme rozšiřovat i další části farmy. Teď tady budujeme hnojiště, takže nám ubydou polní složiště hnoje.

Jaký je současný počet krav v nové budově?

Teď tady máme 111 dojných krav a na otelení čeká dalších 20. Plná kapacita je 244 kusů, ale na současné 3 roboty počítáme asi 180 krav, víc ne.

Čekáme, až nám dorostou, protože všechny krávy jsou naše a chováme si je od telat. Krávy se telí samy, přímo tady u nás a všemu necháváme přirozený průběh. Za poslední 2 měsíce se nám narodilo asi 20 telat. Býčky prodáváme a necháváme si pouze jalovičky.

Jinak tady máme i staré krávy. Nejme zastánci toho, aby chodili na jatka, pokud u nich poklesne dojivost. Jelikož jsme jim novou stáj slibovali dlouho, tak si jí teď musí užít.

Jak je to tady se samotným mlékem od podojení?

Pokud je mléko z jakéhokoli důvodu špatné, jde okamžitě pryč. To dobré jde pak přes filtry a přečištění rovnou do tanku v mléčnici. Tady je mléko zchlazeno a udržováno při ideální teplotě 4 až 5 stupňů. Nově tady máme nainstalovaný mlékomat a kdokoli si tak může dojít pro nejzdravější a nejčerstvější mléko přímo sem k nám.

Rozhodně se nestane, aby kráva, která je zrovna na antibiotikách nebo je naočkovaná, šla na dojení a její mléko se dostalo mezi to zdravé. To by nám pak samozřejmě zabilo všechny živé kultury a mlékárny by nám ani mléko nevzaly a celou várku bychom museli zaplatit. Zprávy z médií a nejrůznějších jiných kanálů, které pak tvrdí, že mléko je plné antibiotik, je prostě absolutní nesmysl a totální hloupost.

Kolik dnes produkujete denně mléka?

No i tady je znát, že je tu kravám opravdu dobře. Na starém kravíně jsme dojili asi kolem 17 litrů na krávu, v novém prostředí dávají krávy v průměru 24 litrů na kus. Denně tak produkují asi kolem 2 500 litrů mléka.

Jaká je dnes cena mléka?

Výkupní cena mléka se dnes pohybuje kolem 8,20 až 8,40 Kč za 1 litr mléka. Cena ale spíše klesá. Informace o tom, že zemědělci mohou za drahé máslo, nás pak rozesmávají. My máme odbyt mléka nasmlouván dlouhodobě dopředu a nejsme schopni výkupní cenu nijak ovlivnit. Vlastně je ani přesně neznáme a nejsme schopni říct, jaké budou příští měsíc. Konečnou cenu tak nastavují mlékárny a další obchodníci.

V našem mlékomatu můžete koupit mléko za 15 Kč za 1 litr.

Kolik je tady zaměstnanců a jak probíhá pracovní den v kravíně?

Máme tu celkem dvě směny a naši zaměstnanci pracují šest hodin denně. Jsou tady čtyři ošetřovatelé, jedna zootechnička a jeden krmivář. Kdybychom měli původně plánovanou dojírnu, počet lidí by byl dvojnásobný a my měli dnes velký problém je vůbec sehnat. 

Ráno, když přijdou lidi do práce, podívají se do počítače a zjistí co je nového. Pokud je nějaký problém, jde se řešit. Jinak se krmí telata i krávy, vyhrnuje se hnůj a nastýlá se nová sláma.

Máte jednotlivé krávy pojmenované?

Naši zaměstnanci jim občas nějakým jménem říkají a normálně si s nimi povídají. Ona se dá opravdu každá rozeznat, protože každá je jiná, tak jak člověk. Jedna je kudrnatá, jiná má rovnou ofinu, jiné zbarvení.

Víte, kolik takhle moderních farem v České republice máme?

No my jsme se stali 100. farmou, kde byly spuštěny dojící roboty této Holandské firmy. Taky proto plánujeme na 24. září den otevřených dveří. Srdečně tak zvu veřejnost, aby se přišla podívat, jak se tady u nás krávy mají a u komentovaných prohlídek jim zodpovíme všechny dotazy. 

Během našeho rozhovoru byl celou dobu v kravíně opravdu klid. Žádné hlasité bučení, které bylo zvykem ve starých kravínech. Je vidět, že tady jsou krávy opravdu spokojené. 

Plánujete pro ně ještě nějaké další vylepšení nebo snad nějakou „Pláničkovu metodu“?

Sami z toho máme obrovskou radost a vidíme, že krávy jsou tady opravdu spokojenější. Důležité je jim tady zajistit klid. Jakýkoli stres je pro ně zátěží, která se pak projeví i na kvalitě mléka. Rozrušuje je i pohyb cizích osob, proto prosíme, aby sem lidi opravdu bez povolení nechodili.

Samozřejmě se nám asi u třech krav stalo, že jim robot nesedl. Některé jsou prostě chytré, jiné přitroublejší a ještě se to nenaučily. Zbytečně je tedy nestresujeme a necháváme jim svůj čas. Máme je zvlášť a k dojení dochází po staru nebo je přesuneme do Obor.

Od jara se jim snažíme přilepšovat i zeleným krmením, což jde letos při takových suchách velmi špatně, ale i to kravám samozřejmě zlepšuje kondici. Jsou tak chytrý, že přesně poznají, když se blíží traktor s čerstvým krmením, jejich ošetřovatel, zootechnička apod.

Tady mají fakt volnost. Málokdo to ví, že třeba v Německu i v Rakousku, kam my naše mléko vozíme, je velký počet krav stále chován na vazném ustájení. Takové ty obrázky volně se pasoucích krav v nádherné krajině, jsou obrázky těch, které jsou povětšinou chovány na maso.