Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Zvony odměřují čas, zvěstují osudové události v životě člověka i celých národů. Zvony připomínají čas k modlitbě, ohlašovaly významné události i hrozící nebezpečí, vpád nepřítele, požáry a přírodní katastrofy.

První písemné zmínky o zvonech na českém území pochází z konce 9. století. Až do 12. století jsou zvony spíše vzácností. Od 13. století začínají vznikat městské zvonárny a s tím i vznik nového řemeslného oboru „rolničkářů a zvonečníků“. Od 15. století začíná zlatý věk českého zvonařství a poptávka po zvonech prudce narůstá. V tomto období se zvonařskému řemeslu věnuje celá řada mistrů, za nejvýznamnější pražské zvonaře jsou považováni Tomáš Jaroš z Brna a Brikcí z Cymperka, který pocházel z velké zvonařské rodiny, která odlévala zvony jako první v českých zemích. Zvonařský mistr Brikcí z Cymperka odlil větší zvon ve svatopolském kostele.

Brikcí z Cymperka (asi 1535-1599) – výrobce svatopolskécho zvonu Karel

Brikcí byl pražský zvonař, kovolijec a vážený pražský měšťan. Brikcí z Cymperka je považován za největšího českého zvonaře všech dob. Jeho zvony se vyznačují bohatě zdobeným pláštěm. Jako první zvonař začal využívat celou plochu jako jeden kompaktní celek. Vytvořil vlastní profil zvonu – velmi odlehčený a dokonale melodický. Při nesprávném zacházení však jeho zvony snadno praskají. Brikcího zvony se vyznačují promodelováním detailů a čistotou tvaru, než je tomu u většiny jiných zvonů. V nápisech využívá latinu, němčinu i češtinu. Udělením predikátu z Cymperka získal Brikcí znak s figurou lva, stojícího na skále se třemi vrcholy, který předními tlapami podpírá zvon. Brikcí za svůj život odlil přes 80 zvonů, z nichž každý je považován za unikát.

Petr Rudolf Manoušek (*5.5.1957) – restaurátor svatopolských zvonů

Petr Rudolf Manoušek je český zvonař, restaurátor zvonů, soudní znalec zvonů, kolaudátor zvonů a kampanolog (věda o zvonech). Jak již bylo výše zmiňováno, Manouškové jsou významná česká zvonařská rodina, kde Petr Rudolf Manoušek je třetí generací. Rodinná zvonárna odlila svůj první zvon roku 1900 a po značných komplikacích, které způsobily světové války, politické režimy a v neposlední řadě byrokracie České republiky, která tomuto oboru nijak neulehčuje její činnost ba naopak, se tomuto řemeslu věnuje i nadále.

Rodinná zvonárna tak odlévá a restauruje zvony právě pod vedením Petra Rudolfa Manouška, který převzal dílnu po svém otci roku 1988 v Praze na Zbraslavi, a jako jeden z posledních používá při odlévání zvonů historických postupů, které jsou známy po staletí, například: kravskou srst, kobylinec, hlínu, pivo a další. Během svého zvonařského života externě pracoval v několika evropských zvonárnách. Pro město Praha v rámci projektu Evropské město kultury v roce 2000 sestavil pražskou mobilní zvonkohru s 57 zvony, podílel se na opravě pražské loretánské zvonkohry, na opravě srdce největšího českého zvonu Zikmund a v neposlední řadě se podílel na odlití největšího zvonu světa o hmotnosti 36 tun zavěšeného v městě Gotenba na ostrově Honšú.  

Větší svatopolský zvon „Karel“

Má vlastní tón F1, spodní průměr 1150 mm, hmotnost 980 Kg. Roku 1581 byl odlit výše zmiňovaným Brikcím z Cymperka a je zasvěcen sv. Ludmile a sv. Vojtěchovi.

Menší svapopolský zvon „Poledník“

Má vlastní tón Fis2, spodní průměr 595 mm, hmotnost 156 Kg. Byl odlit v 15. století, po totožnosti zvonaře stále pátráme.

Díky občanům ze Svatého Pole, Budínku a blízkého okolí budeme moci nadále slýchat hlas těchto unikátních zvonů a mít možnost uvědomit si váhu historie a sílu víry.