Dnes je čtvrtek 28. březen, svátek má Soňa,
je Den učitelů v ČR.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Primář MUDr. František Paďour radí, jak předcházet nemocem

přidáno: 13. 11. 2019

Dnes přinášíme rozhovor s novým primářem interního oddělení ON Příbram MUDr. Františkem Paďourem, který pochází z Dobříše. Dozvíte se jeho názor na současné zdravotnictví ČR, kde vidí prostor pro zlepšení podmínek pacientů, jaké jsou nejčastější diagnózy na interním oddělení, jednoduché rady k prevenci proti onemocnění a prozradil nám i jak odpočívá od své práce.

Od listopadu jste primářem interního oddělení. S jakými vizemi jdete do této funkce?

Jedna věc jsou vize, druhá je realita. Bohužel v současné době na vize moc prostoru není. Moji hlavní snahou je dělat především dobrou medicínu.

Aktuální situace příbramské nemocnice v podstatě kopíruje situaci ve  zdravotnictví ČR. To je nedostatek lékařů, nevyhovující postgraduální vzdělávací systém lékařů, který se na nedostatku lékařů především v oboru vnitřního lékařství (interny) výrazně spolupodílí, přeplněné ambulance, dlouhé čekací a objednací doby, ne zcela dokonale organizovaná a fungující přednemocniční péče, často přehnaná redukce akutních lůžek nemocnic a v neposlední řadě zneužívání ZZS ze strany některých "pacientů". Koncentrace opilců, jinak závislých a dalších problematických (ne akutně nemocných) osob na urgentních příjmech, někdy po mnoha stránkách nepochopitelná úhradová kritéria zdravotních pojišťoven,  častá časová nedostupnost následných,  rehabilitačních lůžek a různých léčeben, v neposlední řadě pak malá popularita oboru vnitřního lékařství  mezi  čerstvými absolventy lékařských fakult  a mohl bych jmenovat další problémy.

V příbramské nemocnici pracuji 4,5 roku a vnímám ji jako celkem příjemnou, velmi dobře technicky vybavenou s mnohými medicínskými obory na velmi dobré až špičkové úrovni s řadou lékařských osobností. Trvale se investuje do rozvoje a rekonstrukcí nemocnice. O to více mě mrzí nedostatek lékařů na interním oddělení, který bohužel vždy neumožňuje výše jmenovaný potenciál nemocnice plně využít. Pokud se toto podaří, podaří se plně stabilizovat provoz všech složek interního oddělení a bude prostor na vize, s kterými nemám problém. Především bych chtěl rozšiřovat diagnostiské a léčebné metody v kardiologii a angiologii, úzce spolupracovat s oddělením invazivní angiologie v rámci nemocnice.

Interna je největším oddělením nemocnice. Jaké na Vás čekají nejsložitější úkoly?

Ano interna je se všemi odbornými ambulancemi a JIP  opravu velké oddělení.  Když jsem před 4 lety přišel, byla zde oddělení 4, nyní jsou 2 a pacientů je stejně, spíše více. Výrazně se zkrátila ošetřovací doba, tedy ne na úkor kvality péče o pacienty, ale zrychlil se vyšetřovací proces, zlepšila se spolupráce se zařízeními následné péče, v rámci nemocnice vznikla moc hezky vybudovaná "paliativní lůžka", což je velký přínos  pro nevyléčitelně nemocné. Jedním z hlavních problémů je obsazení odborných ambulancí tak, aby nedošlo k redukci jejich provozu a toto  sladit provozem lůžkového oddělení.

Takže mojí hlavní snahou bude zachovat provoz bez výraznějšího omezení ambulantní péče, to se týká především diabetologie, kde nám lékařka odchází na mateřskou dovolenou. Provoz na zredukovaném lůžkovém oddělení koordinovat tak, aby pravidelně nedocházelo k jeho přeplnění. Získat nové lékaře absolventy lékařských fakult. Mladým lékařům  umožnit časné dokončení postgraduálního vzdělávacího procesu, tedy získání atestace. Umožnit jim získat praktické zkušenosti ve vyšetřovacích a léčebných metodách zde prováděných.  Umožnit jim poznat a spoluúčastnit se na činnosti  JIP, aby si alespoň částečně osvojili invazívní výkony zde prováděné. Úzce spolupracovat s ostatními odděleními nemocnice a vyššími odbornými centry fakultních nemocnic a klinik i formou indikačních seminářů, kterých by se účastnili právě mladí lékaři. Zlepšit spolupráci s mimo-nemocničními lékaři především tak, abychom o pacienta pečovali společně. V tomto smyslu by bylo vhodné zorganizovat společné odborné semináře. Být v užším kontaktu s poskytovateli následné, ošetřovatelské a sociální péče (léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců, různé penziony pro seniory atd.), aby nedocházelo ke zbytečným hospitalizacím těchto pacientů na akutních lůžkách nemocnice.

Musíme zkoordinovat některé výkony zde prováděné s požadavky zdravotních pojišťoven, nasmlouvat některé nové výkony tak, aby nám byly propláceny. Dalším velmi důležitým bodem je organizace oddělení urgentního příjmu, kde působí nejvíce právě lékaři z interny. To je však záležitost celé nemocnice a ne pouze interny.

Máte v rámci interních oborů některý, který vás nejvíce zajímá a zaměřujete se na něj?

Ano. Je to kardiologie. V tomto oboru, tak jako v interně jsem získal odbornou licenci. V minulosti jsem vedl JIP s kardiologickou problematikou. Mým hlavním zaměřením v této oblasti je echokardiografie normální tzv. transtorakální i jícnová, jinak mám osvojené prakticky všechny neinvazívní kardiologické vyšetřovací metody.

Uvažujete o tom, jak zlepšit podmínky pro pacienty interního oddělení?

To jistě uvažuji, možností především na interním pavilonu je mnoho, protože jde o záležitosti spíše investiční,  je to hodně závislé na ekonomické situaci a  na postoji  vedení nemocnice. Základem kvalitní péče je samozřejmě pozitivní, etické a profesionální jednání zaměstnanců s pacienty a mezi sebou. Na tuto nezbytnou oblast se chci ve své práci také zaměřit.

Jaké jsou nejčastější diagnózy pacientů interního oddělení?

Spektrum onemocnění pacientů na všeobecném interním oddělení je velmi pestré. Samozřejmě převládají onemocnění cév a srdce (tzv. kardiovaskulární choroby), jejich akutní i chronické komplikace, tedy např. infarkt myokardu, srdeční selhání, různé poruchy srdečního rytmu, akutní cévní mozkové příhody (především ischemické), onemocnění periferních cév, především cév dolních končetin, metabolické  a endokrinologické choroby, kde jednoznačně převládá diabetes a jeho komplikace. Dále pak choroby dýchacího systému tedy průdušek a plic, onemocnění trávicího traktu a to žaludku střev, jater, slinivky břišní atd. Poměrně častý je zánět slinivky břišní, tzv. pankreatitida, krvácení do trávícího systému. Velmi častá jsou zánětlivá a infekční onemocnění a to jak lokalizované infekce, tak infekce celého těla, tzv. sepse.

V neposlední řadě jsou zde různá nádorová onemocnění, jejichž výskyt stoupá. Není ani zanedbatelný počet pacientů s neurovegetativní a psychosomatickou problematikou. V poslední době je stále častější výskyt krvácivých komplikací při protisrážlivé, tzv. antitrombotické léčbě. Z osobní zkušenosti bych řekl, že nejčastějším zdravotním problémem  je bohužel obezita.

Jakou byste jako lékař dal obecnou radu, jak nemocem předcházet?

Je to zcela jednoduché a většina lidí to ví, jen lenost, pohodlnost a zlozvyky jim brání v realizaci. O zdraví je nutné se starat, investovat do něj, a to mentálně, fyzicky i finančně.  Předcházet dlouhodobému stresu, umět relaxovat fyzicky i psychicky. 0d přírody, jejíž jsme nedělitelnou součástí, je normální se pravidelně hýbat, nekouřit, být opatrný v konsumaci alkoholu, vědět co jím. 

Důležitá je určitá střídmost ve všech směrech, všeobecné používání rozumu a bránit se obezitě. Úplným základem je nekouření a pravidelný pohyb. Nejlépe je dělat nějaký sport, který vede k získání určité kondice. Nejde o žádné  sportovní výkony, ale získat radost z pohybu. Jakmile získáte trochu zdatnost a dovednost, to samo vás povede k touze v tom pokračovat. Nejtěžší je samozřejmě začít. Chodit pěšky nebo jet na kole. Pokud to lze, nechat auto doma.

Člověk kolem sebe ale vidí spíš opak. Plná parkoviště před obrovskými obchody. Mnoho lidí nakládá do svých aut z nákupních košíků kilogramy potravin a pak tráví čas v  dopravní zácpě. Rodiče vozí děti do školy auty, i když to je někdy jen pár set metrů. Na druhé straně je stále více různých veřejných sportovních akcí-běhů cyklistických závodů, pochodů, přechodů atd. pro všechny věkové kategorie. Účast na nich nemusí být o umístění, ale o krásné atmosféře a všeobecně sdílené radosti a není před tím třeba žádný usilovný trénink. Prostě místo hledání speciálních a zaručených diet se jít projít nebo si zaběhat.....  V tom to myslím všechno je.

Jak po tak náročné práci primáře interního oddělení relaxujete a nabíráte nové síly?

Snažím se dělat věci, které mě baví, z kterých mám radost a o kterých si myslím, že mně něco dávají. Od mládí jsem se věnoval různým sportům, sjezdovému lyžování, cyklistice, vytrvalostnímu běhu. Absolvoval jsem nespočet závodů. K sportování jsem nepřímo vedl své děti a těší mě, že i nyní, když mají své rodiny,  se jdeme společně proběhnout nebo se svezeme na kole. Do nemocnice to mám asi 18 km, takže pokud počasí a čas dovolí, jezdím na kole, ta cesta s vycházejícím sluncem v zádech je krásná. Miluji hory,  prakticky každou dovolenou trávíme s manželkou někde na horách. Ten prostor kolem mně dává pocit nekonečné svobody. Když je čas jdeme na výšlap do Brd, na které koukáme z okna.

Mrzí mě, že díky počítačům a internetu už jen málo čtu knížky.  Baví mě fotografie, v minulosti jsem obeslal i nějaké soutěže a trávil hodiny ve fotokomoře. Občas  zajedeme do  divadla nebo kina, ale moc času na to není.  Nyní mám malou vnučku, která je úžasná a člověk si ji užívá snad více než před tím své vlastní děti. Sem tam "zahradničím", ale to jen pod dohledem mé ženy,  aby nevznikla škoda.

autor článku: redakce DA a MUDr. Filip Paďour