Dnes je čtvrtek 18. duben, svátek má Valerie,
je Mezinárodní den památek a sídel.

Rozhovory
Menubox
Restbox

Rozhovor: Rukavičkářství v Dobříši ještě neskončilo, výroba pokračuje!

přidáno: 09. 04. 2019

Rukavičkářské závody v Dobříši, pod které byl historicky začleněn i provoz v Abertamech na Karlovarsku, prošly v posledních dvou dekádách dramatickým vývojem. Doby, kdy závod vyráběl miliony kusů rukavic ročně, jsou nenávratně pryč. Před několika lety to vypadalo, že o tradiční rukavičkářství nemá v Česku nikdo zájem. Dobříšský závod žil převážně z exportu a zahraniční vlastníci zásobovali zdejší kvalitní produkcí vyspělé evropské trhy.

Za službou Ušij si své rukavice stojí Ludmila Osičková z Dobříše, která se věnuje mnoha různorodým činnostem, jako je čalounictví, zdravá výživa či jóga, ale její největší vášní je rukavičkářství. Do branže se dostala na začátku devadesátých let jako studentka SOŠ.

Proč z Dobříše téměř výroba rukavic vymizela?

Rukavičkářské závody v Dobříši, pod které byl historicky začleněn i provoz v Abertamech na Karlovarsku, prošly v posledních dvou dekádách dramatickým vývojem. Doby, kdy závod vyráběl miliony kusů rukavic ročně, jsou nenávratně pryč. Před několika lety to vypadalo, že o tradiční rukavičkářství nemá v Česku nikdo zájem. Dobříšský závod žil převážně z exportu a zahraniční vlastníci zásobovali zdejší kvalitní produkcí vyspělé evropské trhy. Přestože šít v České republice bylo levné a rukavice byly v západních zemích velmi žádané, vlastníci postupně přesouvali výrobu i stroje do zemí, kde jsou náklady na pracovní sílu ještě nižší. Chvíli to vypadalo, že všichni budou nosit jen rukavice z asijských továren. Koupíte je za 200 korun, a naše stály jednou tolik. Naštěstí v poslední době vidím, že se opět dostávající do módy kvalitní, tudíž dražší rukavice. Souvisí to zřejmě s tím, že se spotřebitelé v minulosti několikrát spálili se špatnými a levnými výrobky.

Prozraďte nám, jak tedy poznáme kvalitní rukavice?

Jednou z klíčových vlastností kvalitních kožených rukavic je přizpůsobivost tvaru ruky. Jestliže při natažení na ruku nepřilne „jako druhá kůže ruky“, pak to bývá znamení, že kůže byla neodborně zpracována a následně střižena, nebo byl použit levný, a tedy nevhodný materiál. Když si rukavice natáhnete, ihned cítíte, že to není ideální. Šetřit se v tomto případě opravdu nevyplatí. Velmi záleží na vypracování materiálu i způsobu, jak se následně rozměřuje. Podstatné je také to, pro jaký trh se rukavice šijí – například Francouzi mají prsty delší a štíhlejší než Němci nebo Češi. V současné době chtějí zákazníci produkty a výrobky s určitým příběhem, kvalitním návrhem či pro speciální účely. Vrací se poptávka po pánských i dámských rukavicích klasického střihu z perfektně vybrané a připravené kůže. Do módy se opět dostávající rukavice pro řízení vozu, hraní golfu či jízdu na koni. Na trhu jsou k dispozici nejrůznější barvy, i přes to stále přetrvává dominance klasické černé a hnědé. V této souvislosti hodně záleží na spolupráci s koželuhem, který musí být schopen zafixovat odstín tak, aby ani při sebemenším navlhnutí rukavice nedocházelo k pouštění barvy. Příprava rukavice je komplexní činnost a zahrnuje množství kroků. Pokud všechny provádí skutečný profesionál, správně ušitá rukavice z vybraného materiálu může svému uživateli dělat radost až dvacet let. A vzhledem k tomu, že kůže je přírodní materiál, jenž se vyvíjí, po čase získají rukavice zcela unikátní patinu. A to už stojí za to mít ve svém šatníku alespoň jeden pár kvalitních kožených rukavic.

Proč chcete udržet rukavičkářství v Dobříši?

Šla jsem na obor rukavičkářství v Dobříši, z kterého většina mých spolužaček rychle utekla, ale mne to bavilo. Začala jsem svou kariéru na dílně a jako šička pracovala na stroji Štep. Během pěti let se dostala k návrhářství i šití kolekcí. Následné ředitelství mi umožnilo vzdělávání v oblasti marketingu a managementu. Vybrali si mne do obchodního úseku, jezdili jsme na veletrhy a výstavy, naučila jsem se odbornou angličtinu. Když v roce 2000 majitel dobříšských rukavičkářských závodů redukoval stavy, rozhodla se odejít a s kolegou založit novou dílnu. Další mé zkušenosti z rukavičkářství jsou série velké euforie při budování nových dílen s novými majiteli, a podobně velkých zklamání, když se vlastníci po čase rozhodli přesunout výrobu do „levnějších“ zemí. Poslední majitel to udělal v roce 2018, kdy uzavřel dobříšskou výrobu s desítkami šiček a přesunul ji do Maroka. Vedla jsem tým, ve kterém hlavní a nejsložitější šití dělaly ‚holky‘ v důchodovém věku a mladší švadleny měly většinou na starosti přípravu a dokončování rukavic. Protože zkušené pracovnice už půjdou na odpočinek a své zkušenosti nepředají nikomu mladšímu, hrozí, že rukavičkářství v Dobříši definitivně skončí. Rukavičkářství je krásný obor s úžasnou tradicí, a jsem poslední, kdo ho může vyučovat. Tento obor je pro mě výzva i posláním zároveň, z toho důvodu chci v této české tradici pokračovat. K tomu mi velkou dávku energie dodává pravidelné cvičení i výuka hatha jógy.

Rozhodla jste se tak vytvořit unikátní projekt jednodenního workshopu. Co vše bude pro návštěvníky připraveno?

Ušij si své rukavice je jednodenní nový workshop, který zájemce o originální hand made zážitek zve do města Dobříš. Zatímco o mnoha jiných nabídkách se pouze hovoří jako o unikátních, tato unikátní opravdu je. Vlastní rukavice si totiž můžete vyrobit se mnou jako jedinou akreditovanou lektorkou v České republice, zapsáni jsme také v Národním institutu řemesel. Na vlastní kůži zažijí celý proces výroby rukavic. Vše začíná přípravou materiálu – kůže, který se musí nejdříve dát navlhnout a vytáhnout a následně vyseknout na speciálním sekacím stroji. Vzhledem k tomu, že tyto fáze jsou časově náročné, účastníci kurzu se s nimi seznámí okrajově (prohlédnutí stroje, výsek na zkušebním materiálu, šablony, číslování atd.) a polotovar budou mít již připravený. Nejdříve si ukážeme základní stroje a metody šití a vyšívání. K dispozici máme mnoho strojů, a tak si lidé vyzkouší strojní šití, strojní i ruční výšivky a také aplikace zdobení podle svého aktuálního nápadu. Vše na zkušební rukavici tak, abychom neznehodnotili připravený materiál na skutečnou rukavici. V dílně je připravena i ohýbačka rukavic nebo žehlicí stůl na finální podobu rukavic. Návštěvníci workshopu si procvičí i ruční šití s modelem ochranného prstu na palec (bývala to nedílná součást ochranných pomůcek už před desítkami let). K rukavicím neodmyslitelně patří i podšívky, jež si klient zvolí podle svého vlastního výběru (např. kašmír, vlnu či fleece) a v závislosti na tom, jaký druh rukavic si bude šít. Následně se ručně nebo strojově dokončuje zápěstí. Příprava takových rukavic je pro nováčka práce na celý den. Z toho důvodu přijímáme dva nebo maximálně tři zájemce o kurz tak, abychom se mohli každému věnovat naprosto individuálně. Během celodenní práce bude možnost si vyrobit i drobné usňové výrobky, jako jsou klíčenky, náušnice, neceséry, náramky…, zkrátka všechno, co fantazie dovolí a co zpestří práci s kůží. Po celém dni stráveném v dílně si účastníci kurzu odnesou vlastnoručně vyrobený pár rukavic s jedinečnou výšivkou, aplikací či ozdobou.

Workshop, nebo rovnou rekvalifikační kurz?

Vedle workshopu, který je určen pro všechny zájemce o rukavičkářství v rámci své lektorské činnosti zahajuji také rekvalifikační kurz. Ten trvá tři měsíce a je podpořen Evropskou unií a jejími vzdělávacími programy. Frekventanti získají výstupní certifikát pro obor šička rukavic a rukavičkář. Rekvalifikační kurz je vhodný pro nadšence o tento obor, maminky na mateřské dovolené, učňovská zařízení nebo jako součást rekvalifikace při spolupráci s úřadem práce.

S rostoucí životní úrovní obyvatel, specifickými zájmy i touhou se odlišit od mainstreamové konfekce poptávka po ručně vyráběných rukavicích nadále roste. A s tím i pravděpodobnost, že Dobříš zůstane na evropské mapě rukavičkářského řemesla.

Doporučujeme konzultaci předem na telefonu 603 503 022 nebo e-mailu lindao.gloves@gmail.com.

Den otevřených dveří

autor článku: Redakce DA a Ludmila Osičková