Dnes je úterý 23. říjen, svátek má Theodor.

www.panstvi.cz/
Menubox
Restbox

Ivo Salcman: Lidé, kteří zde žijí, dělají Dobříš výjimečnou

přidáno: 18. 08. 2015

Zastupitel, který vidí své nejdůležitější a nejlepší rozhodnutí právě přestěhování do našeho města, kde žije se svou rodinou již 27 let. Jeho rodinný život je obklopený ženami, ale to se může již za pár měsíců změnit...

Jste rodilý „Dobříšák“?

Ne. Jsem „pražskou náplavou“. Jako kluk jsem se hodně stěhoval. Maminka byla Slovenka a tak jsem žil 8 let i na Slovensku. Ale součástí našeho společného životního rozhodnutí s manželkou bylo i to, že, jakmile se vezmeme, tak se pokusíme odstěhovat na nějaké krásné místo na venkově. Okolí Dobříše a lidé na Dobříši toto kritérium krásy naplňují vrchovatě. A tak na Dobříši již žijeme 27 let. Toto naše společné rozhodnutí pokládám za jedno z nejdůležitějších a nejlepších.

Co se Vám na Dobříši líbí a naopak, co si myslíte, že by zde chtělo změnit?

To je těžká otázka na samostatný delší rozhovor, ale kdybych měl odpovědět krátce, tak bych řekl, že Dobříš je krásná, ale potřebuje do rozpočtu dostat více peněz a ty moudře použít na urychlení svého rozvoje. V tomto směru mi zatím chybí jasnější alespoň střednědobá strategie, která by občanům ukázala, jak má město nastavené priority. Město nemůže investovat do všeho najednou nebo se pouze řídit tím, na co se komu podaří získat dotaci. Tak jako v rodině se musíme rozhodovat o tom, co si pořídíme teď a co později. I město by si mělo říct, co jsou jeho největší priority, do čeho chce investovat teď a v následujících např. 4 letech a co si musí odepřít a nechat na další období. Osobně vnímám hlavní priority v dokončení rekonstrukce komunikací, rekonstrukce náměstí, zajištění dostatečné kapacity a kvality mateřských a základních škol, zlepšení stavu polikliniky a sociální péče a rekonstrukce sportovní haly na multifunkční sportovně-kulturní prostor s tolik potřebnou vyšší kapacitou. Kdyby se podařilo za rozumných podmínek revitalizovat dobříšský hokej, bylo by to také fajn. Ani tyto investice není možné všechny s největší pravděpodobností realizovat s rozumnými finančními dopady během následujících čtyř let.

V čem Vám přijde Dobříš jedinečná?

Jednoznačně v lidech. Jsem šťastný, že s lidmi v místě, kde bydlím (Na Kole), ve sportu, ve farnosti, v lidech okolo Dobříš Pictures i jinde mohu sdílet a radovat se z atmosféry přátelství, činorodosti a zároveň odpovědnosti. Někdy si naivně říkám, jaké by to bylo, kdyby i v politice existovala taková atmosféra spolupráce, angažovanosti a odpovědnosti, jakou zažívám mezi přáteli. Pak se ale „vrátím na zem“ a říkám si, abych hlavně nezblbnul sám a zachoval jsem si „zdravý selský rozum“ a otevřený způsob komunikace.  

Máte nějaké své oblíbené místo v Dobříši, kde Vás mohou potkat i Vaši příznivci? 

To jste mne zaskočila. Takové vyhraněné místo asi nemám. Ale okamžiky radosti si často uvědomuji, když jedu autem nebo někdy na kole do práce a sleduji okolní přírodu. To si vzpomenu na pana Hrušínského, jak ve filmu „Vesničko má středisková“ říká: „To není země, to je zahrádka“. Žijeme v krásném kraji.

Co jste vystudoval za školu?

Jsem původně strojař. Na ČVUT jsem absolvoval strojní fakultu. Díky tomu vlastně žijeme na Dobříši, jelikož jsem v lednu 1989 nastoupil do Kovosvitu jako strojní konstruktér. Nicméně po revoluci mně začala zajímat ekonomie a postupně jsem se profesně přeorientoval na finančního analytika v Unicredit Bank, kde pracuji již 21 let. Mám pocit, že matematika z ČVUT a  zkušenosti z výrobní praxe mi pomáhají „vidět ekonomii“ více reálněji, více 3D.

Jakou oblast máte ve své funkci zastupitele na starosti a čeho by jste rád ve své funkci především dosáhl?

Kromě toho, že jsem členem zastupitelstva, jsem i členem finančního výboru. Hospodaření města a způsob jeho financování jsou blízké mé profesi, proto mne tato oblast zajímá. Stejně tak mi je ale blízká oblast sociální. To jsou asi dvě oblasti, které mi jsou nejbližší. Nicméně, myslím si, že nejdůležitější na práci zastupitele je zájem o město a ochota otevřeně spolupracovat a komunikovat. Rád bych alespoň trochu přispěl ke snížení úrovně politikaření v komunální politice. Na úrovni obce jako je Dobříš, je k tomu, myslím, šance.

Prozraďte nám, co by jste ve svém životě změnil?

Přál bych si, abych byl lepším člověkem. Abych byl lepším manželem, lepším otcem, lepším dědečkem, lepším kamarádem a nakonec i lepším zastupitelem.

Máte děti a manželku?

Jsem již 27 let ženatý. Můj rodinný život je obklopený ženami. Mám totiž 4 dcery a zatím 2 vnučky. V listopadu a v prosinci očekáváme třetí a čtvrté vnouče, tak uvidíme, zda se naše rodina trochu „pochlapí“. Nicméně žít obklopen ženami, které má člověk rád, je krásné a věřím kultivující.

Co rád děláte ve svém volném čase?

Od dětství mám rád v podstatě všechny míčové sporty. Teď mi zůstal tenis a golf. Rád se projedu na kole, baví mě malování, četba a díky přátelům z Dobříš Pictures si s nimi občas zahraji v amatérském filmu. Jsem vděčný za čas, který mohu trávit s rodinou a dobrými přáteli.

Máte ještě nějaké své životní sny, které by jste si chtěl splnit?

Představuji si, jak tiše nepozorován sedím a dívám se na rodiny svých dětí a říkám si: „Je to dobrý, jsou šťastný“. To je můj sen, to je mé životní přání

Máte nějaké své životní motto?

Na motta moc nejsem. Na motta jsou spíš holky. Ale věřím v to, že slušnost a pravda jsou silnější než chytrost a úspěch, i když občas prohrávají. To nevadí.

autor článku: Kamila Paulová