Dnes je úterý 27. únor, svátek má Lumír.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Radka Pipotová: Mým ateliérem je krajina, ve které fotím opravdovou krásu…

přidáno: 19. 12. 2022

Fotografka, která tvoří pod značkou – Fotografie s duší. “Opravdovost, emoce, smích i slzy”. To je její motto! Poznejte tuto úžasnou umělkyni trochu blíže.

Radko, jak dlouho se věnujete fotografování?

Focení je se mnou už od mala, kdy mi táta dal jednoduchou zrcadlovku na kinofilm. Sama jsem si pak na základní škole vyvolávala fotky v temné komoře. K promoci jsem dostala svou první digitální zrcadlovku a od té doby jsem fotila více, ale nebyla jsem stále spokojená s výsledky. Pátrání po kvalitě mě přivedlo k jinému objektivu a k focení portrétů, svateb a rodin. Rok 2016 byl pro mě zlomový. Už jsem fotila tolik, že jsem nestíhala dvě práce. Rozhodla jsem se opustit pozici fotoeditorky ve velkém vydavatelství a jít do neznámých vod za svým fotografickým snem. Tím začal celý příběh „fotografií s duší“.

Z Vašeho projektu “křehké bytosti” je zřejmé že to, co Vás naplňuje, jsou portréty. Co přesně je na portrétech pro Vás tak fascinující? A máte další projekty, kterým se věnujete?

Nejvíc je pro mne fascinující ten proces, kdy ke mně přichází žena, která stojí většinou poprvé před objektivem a společnou prací nalézáme její pozitivní stránky a krásu. Je to v podstatě taková terapie... Velice jemně a citlivě ke každé přistupuji, protože jako ženy si většinou neseme svá „zranění“ ohledně vzhledu, sebehodnoty, sebedůvěry. Od prvních záběru se pozvolna sladíme a poznáme. Nakonec se vždy ukáže, že jejich obavy byly úplně zbytečné. V té chvíli vím, že jsme na správné cestě a konečně fotím ženu takovou, jaká opravdu je uvnitř, fotím její krásnou duši. Bez slupek, bez příkras. Jsem tam jen pro ni a dopřávám jí naplno, aby si ten nádherný pocit užila a zvědomila a mohla tyto chvilky přenést i do osobního života. Po letech práce mám tak krásné zpětné vazby, až mne to samotnou dojímá a o to víc si vážím své práce. Protože vím, že má přesah a většinou stojí u zrodu dalších životních změn k lepšímu. Dělám radost nejen sobě, ale i konkrétním lidem.

Své představy o ženství dávám do svých uměleckých autoportrétů, které jsou se mnou od počátku focení. Vše zkouším nejdříve na sobě, abych se pak dokázala vcítit a napojit na klientku.

Z našeho povídání jsem se dozvěděla, že v návaznosti na projekt “křehké bytosti”, kde kromě fotek sbíráte i příběhy jednotlivých žen plánujete napsat knihu, je to tak? A co přesně vás k tomuto nápadu přivedlo? 

Nejvíc mě k nápadu knihy přivedlo téma prožitku. Zajímalo mě, zda i jiní lidé, kteří dělají tvůrčí práci pociťují podobný prožitek, jako já například u svých autoportrétů. Zjistila jsem při rozhovorech se ženami, že je to téma natolik silné a prolínající různé obory. Kniha bude především o krásném vizuálu pro potěšení oka i duše.

Zatím najdete na mém blogu krátké rozhovory se zdánlivě jednoduchými otázkami, ale když si na ně zkusíte odpovědět, zjistíte, že jsou dost zásadní a budete nad nimi trávit i několik dní.

Může se k Vám na focení objednat kdokoli třeba i na rodinné focení nebo si klienty vybíráte podle nějakého kritéria?

Objednat se může každý, komu se má práce líbí.

Dále o Vás vím, že děláte workshopy a mentoring v oblasti fotografie a sebepoznání, čeho se snažíte docílit u Vašich klientů?

Snažím se "nejet" na efekt, ale spíš mi jde u mentoringu a workshopů o to, aby fotografové pochopili zákonitosti a naučili se být kreativní a být sami sebou. To mi dává největší smysl. V případě, že člověk není autentický nemůže být ani jeho tvorba dlouhodobě udržitelná.

Při našem rozhovoru, jste se zmínila o brandovém focení. Můžete nám v krátkosti popsat v čem toto focení spočívá?

Na své fotografické cestě poznávám spousty zajímavých lidí, především žen, které si plní své sny v podobě vlastního podnikání. V brandovém focení zachycuji kromě portrétů i příběh značky tak, aby byla zachována jejich tvář a jedinečnost. Autentičnost je pro mě hodně důležitá. Takto vnímám brandové focení a pomáhám malým podnikatelům růst. V dnešní době je téměř nezbytné mít na webu profesionální fotky, které o vás vypovídají.

Další z Vašich projektů je “vodní boudoir“ to musí být hodně náročné a komplikované focení a asi i sezonní že? Můžete nám v krátkosti popsat, jak takové focení probíhá?

Vodní boudoir je jedním z mých srdcových projektů s často až neuvěřitelnými výstupy. Jde o velmi specifické focení, kdy se klientka i já pohybujeme delší dobu ve vodě, rozhodně tedy jde o sezónní – letní focení. Abych si zachovala patřičný nadhled, kvalitu a originalitu, na které si zakládám, vypisuji přes léto jen několik termínů focení.

Než se se ženou potkáme, předchází tomu konzultace, abych ji lépe poznala, probereme outfit, styl focení apod. Začínáme na souši sebepoznávacím portrétem a poté jdeme fotit do vody. Se ženami jsem v podstatě pořád ve vodě, stejně jako ony. 

Přesný koncept focení, vždy vymýšlím až na místě, protože každá žena je jiná a bude jí sedět jiný styl...Nejvíce mne inspirují ženy samy... pak už najedu na flow a tvoříme co to dá. Vše se odehrává ve vzájemném souznění a ve velké důvěře.

K fotkám patří určitě styling necháváte líčení a vlasy na klientech anebo se o vizáž staráte Vy sama?

Většinou klientky vědí, co jim sluší a chci, aby se cítily pohodlně. Vše konzultujeme. Doporučím jim, jak se obléci či upravit vlasy. Některé věci mám i na zapůjčení, ale to většinou nechávám na mé intuici, když cítím, že by to něco chtělo vzít. Pokud si klientka přeje nechat péči na vizážistce doporučím jim ji, protože profesionální péče určitě umocní pocit klientky, a to se odrazí i na výsledku práce. Nejraději mám však, když se klientka má ráda taková, jaká je, protože to je to nejkrásnější na ní a pak zachycuji něco mnohem hlubšího, co vychází přímo z ní. Pak stačí opravdu jen lehké líčení a úprava vlasů. Zároveň mi jde o to, aby na fotce byla zachycena ona, a ne nikdo jiný. Neměním realitu, jen ukazuji, jak na ní nahlížím já.

Ve Vašem portfoliu na instagramu jsem si všimla, že dáváte přednost spíše exteriérovým fotografiím, je možné si nechat udělat například při nepřízni počasí i interiérové fotografie? 

Mým ateliérem je krajina a za posledních několik let se mi stalo jen párkrát, že jsem poslechla intuici a termín jsme přesunuli na lepší počasí. Každé počasí má něco do sebe, na portrét by mi nevadil ani déšť... v tom je to kouzlo, příroda a okolnosti kolem vše tak nachystají a já pak jen hledám, jak toho využít.

Interiérové focení mám taky moc ráda, nabízím tzv. lifestylovou či reportážní fotografii. Je to jedinečné a nestrojené focení, které probíhá většinou u klientů doma, na chalupě nebo na oblíbeném místě. Až se za desítky let děti či dospělí podívají, jak vypadal jejich domov a jakou atmosféru to mělo, je to pro mne nenahraditelná, a tak hodnotná vzpomínka, kterou jen tak jinde nenajdete. Je to totiž opravdové...

Když někdo přijde a řekne, že není fotogenický, jak si s takovým klientem obvykle poradíte, aby nebyl stažený a aby fotografie byly co nejpřirozenější? Je to hodně těžké? 

Nedávno mi to poprvé řekla jedna žena. Po pár minutách focení se podařilo něco neuvěřitelného a před objektivem stála bytost s tím nejkrásnějším úsměvem pod sluncem. Za tyto momenty jsem opravdu vděčná a děkuju z celého srdce vidět takovou proměnu, a ještě mít možnost to zaznamenat.

V tom, aby byly fotky co nejpřirozenější je důležitá důvěra. Bez důvěry se mi člověk neotevře a neuvolní. Velké mé plus pociťuji v tom, že jsem profesionál s mnohaletou praxí a vím jak s lidmi pracovat, aby to pro ně bylo „příjemné a uvolněné“. Nikdy neznáte úplný příběh foceného a s každým se musí zacházet opravdu citlivě a ohleduplně.

Radka Pipotova

WEB:

IG RODINNÉ FOCENÍ:

IG PORTRÉTY ŽEN:

FB FOTOGRAFIE S DUŠÍ:

autor článku: Teri Štěpánová