Dnes je čtvrtek 29. červenec, svátek má Marta.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

Triatlon v Rakousku jel Honza Tománek na krev. Vyplatilo se!

přidáno: 01. 06. 2021

Triatlonová sezona se v Evropě pomalu rozbíhá a dalším závodem, který Honza Tománek absolvoval byla Challenge St. Poelten (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh). V Rakousku to pro něj prý rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Na průběh závodu a jeho výsledek jsme se zeptali přímo.

Honza Tománek absolvoval další závod v zahraničí. Tentokrát exkluzivně pro nás poslal před závodem svůj pozdrav a vy jste tak mohli Honzu vidět na facebookovém profilu Dobříšska aktuálně opravdu těsně před startem.

Závod Challenge St. Poelten patří mezi ty náročnější. Závodníky čeká specifická plavecká část, kopcovité cyklistické tratě a běžecký okruh na ne zrovna příjemném šotolinovém povrchu. Honza navíc musel tentokrát vstávat opravdu brzy…

„Brzký ranní start závodu v 6:30 hod. znamenal, že budík mi zvonil ve 3:30 hod. a já se cítil svěží a namotivovaný na závod!"

V St. Poeltnu je plavecká trať specifická dvěma jezery, ve kterých se plave, a mezi kterými je zhruba 250 metrů dlouhý přeběh, což rozhodně není optimem pro handicapované sportovce.

Honzo, jak jsi zvládl první plaveckou část s nutností přechodu z jednoho jezera do druhého?

V souvislosti s covid politikou jsem kromě nutnosti přechodu z jezera do jezera řešil zásadní problém v tom, že organizátoři mi nesměli poskytnout oficiální support, a tudíž jsem si musel zajistit své vlastní pomocníky. Tímto bych chtěl poděkovat dvěma legendám českého triatlonu, Zorrovi a Filipovi Ospalému, kteří mi během plavecké části pomohli.

Ve vodě jsem se ale od začátku cítil skvěle. Trať v prvním jezeře jsem dokončil ještě před nejlepšími ženami, které startovaly za mnou, což bylo jaksi nad plán! Kluci mě profesionálně vyndali z vody na vozík a spěchalo se k druhému jezeru, kde mě zase „hodili“ do vody. Jediným zádrhelem bylo Zorrovo krasobruslařské číslo na dřevěném mostě, kdy uklouzl a pomalu k zemi stáhl i mě na vozíku, ale celý incident proběhl tak rychle, že to snad ani nelze považovat za zádrhel, tedy alespoň z mého pohledu. V druhém jezeře jsem zvládal plavat asi do poloviny s pomalejšími profesionálkami, které mě mezitím dostihli. Jakmile jsem minul poslední bóji, už jsem viděl, že kluci jsou připravení a čekají po kolena ve vodě. Přesun na vozík a „poklus“ do T1. Plaveckou část včetně dvou vlezů, dvou výlezů a 250 metrů přeběhu za 41:25.30 minuty považuji za dobrý vsup do závodu.

Na kole jsi měl před sebou náročný 90 km dlouhý okruh. Jak se ti jelo?

Ze St. Poeltenu se prvních 20 km jede po dálnici, a navíc se mírně klesá, takže průměrná rychlost okolo 40 km/h je realitou, která vás prostě strhne k dalším výkonům. Následuje několik kratších kopečků a už se blížíte k prvnímu výraznějšímu stoupání, kde jdete o 100 výškových metrů nahoru. Spíš než táhlý výjezd, to je prudší stojka, kdy jsem zařadil nejlehčí převod a zakázal si zpomalit pod 10 km/h. Výkonnostní taktika mi skoro vycházela a na vrcholu se mi otevřel nádherný pohled na vinice podél Dunaje okořeněný rychlým a technickým sjezdem. Další zhruba 20 km je mírně zvlněných podél Dunaje. Chvílemi to jede skvěle, chvílemi je to kvůli náporům větru horší! Na 60. km se znovu začíná výrazně stoupat. Výjezd má okolo 5 km a postupně se utahuje až k nějakým 12 % sklonu, kde jsem zvolil stejnou výkonnostní taktiku, neklesnout pod 10 km/h, ale tady už se mi to nepodařilo. Relativně těžká část trati docela ubíhá a atmosféra fandících lidí ve vesnicích byla skvělá. Pak přišel znovu super rychlý sjezd a když mi garmin v jedné obci ukázal 86,2 km/h, začínal jsem se i trochu bát. Těžkou cyklistiku jsem zvládl za 3:22:14 hodiny, čímž jsem překonal svůj původní odhad. Pohled na výsledný cyklistický čas mi dodal další dávku nové mentální energie!

A jak jsi zvládl poslední běžeckou část závodu?

Běh na 21.1 km byl rozdělen do dvou okruhů a byl poměrně technický. Trať zhruba ze třetiny vedla po šotolině, což pro běžeckou formuli rozhodně není optimem. Ve vidině celkového času pod 5:30 hodiny jsem jel na krev a ani šotolinové pasáže nijak zvlášť nevnímal, tedy krom zvuků a nárazů mých karbonových disků na kamení, ale závod je závod a myšlenky na poškození materiálu jsem s úspěchem ignoroval. O první běžeckou krizovku se postaral průjezd centrem města, kdy mi to trošku ujelo na dlažbě a pravé zadní kolo šlo do vzduchu. Naštěstí jsem to nějak vybalancoval. Silné nápory větru jsem ignoroval a držel jsem rozjetý průměr. Posledních 5 km přišel ale silný déšť, který mě donutil zastavit a vyměnit suché rukavice za mokré. Tempo se sice zpomalilo, ale věřil jsem, že do celkových 5:30 hodin to dám. Nejspíš jsem ale někde udělal početní chybu. Běžeckou trať jsem dokončil za 1:10:50 hodiny.


 
Cílovou pásku jsem protnul za 5:32:12 hodiny, čímž mi o chvilku unikla zmiňovaná meta, ale o nic nešlo, protože s předvedeným výkonem, a hlavně dobře odjetou cyklistikou jsem maximálně spokojený. Podmínky nebyly optimální a Challenge St. Poelten byla především kvalitním tréninkem pro blížící se Mistrovství Evropy v middle distance.

autor článku: redakce DA