Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

„I málo světla dokáže rozehnat hodně tmy“ říká poselství, které přináší osmidenní židovský svátek chanuka. Nejdůležitější tradicí chanuky je každodenní zapalování osmiramenného svícnu.

Právě v období tohoto svátku, budou v Dobříši položeny první kameny zmizelých. Kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, umisťované do chodníku před domy, kde žily oběti nacistické totality. Projekt vznikl v Německu v roce 1992 a záhy se přenesl do všech evropských zemí. V současné době je v České republice položeno už několik stovek těchto kamenů.

První dobříšské kameny budou věnovány rodině lékaře Richarda Frankla, který bydlel s manželkou a dcerou na náměstí v domě čp. 106. Před tímto domem se kameny zapustí do nově rekonstruované dlažby.

V létě tohoto roku Dobříš navštívila paní Hanna Arie Gaifman, nyní žijící v USA, která je příbuznou MUDr. Richarda Frankla. Bylo mi vzácným potěšením se s paní Gaifman setkat a spolu se starostou města si vyslechnout unikátní vzpomínky na pohnuté osudy její široké rodiny.
Přijměte i vy pozvání na slavnostní položení kamenů zmizelých, které se uskuteční na začátku prosince 2021.

Do projektu Kameny zmizelých se zapojila aktivně ZŠ Trnka

Prastarý latinský citát říká, že historie je učitelkou života. Nejen proto se některé druhostupňové pedagožky z Trnky rozhodly zapojit trnkové sedmáky do dlouhodobého projektu Kameny zmizelých.

Město Dobříš si tímto způsobem připomene památku dobříšských židovských rodin a postupně před domy těchto bývalých obyvatel Dobříše instaluje do chodníků takzvané „stolpersteiny“ – kameny zmizelých.

„Jde o velmi dobrou příležitost, jak žáky seznámit s dějinami míst, která důvěrně znají nebo kolem nich denně procházejí, a jak jim prostřednictvím zážitku a prostřednictvím sběru historického materiálu přiblížit dobu, kterou sice nezažili, ale mohou se z ní hodně naučit,“ přibližuje motivaci vyučujících Petra Klvačová, učitelka dějepisu a občanské výchovy.

Od dubna do června pátrali žáci a žákyně v rámci několika vyučovacích předmětů po osudech dobříšských židovských rodin a sbírali a zpracovávali informace o podmínkách života českých Židů za druhé světové války. Kromě dějepisu a občanské výchovy se téma projektu objevilo také v českém jazyce a literatuře a ve výtvarné výchově. Pod vedením paní učitelky Jany Zajícové četli sedmáci beletrii, která vypráví příběhy židovských dětí za války, a učili se psát reportáž o průběhu celého projektu. Ve výtvarné výchově je pak paní učitelka Fanča Vandasová seznámila s výtvarnou tvorbou období holocaustu a se symboly židovské kultury. Zážitkově vedenou úvodní lekcí do projektu byla „bojovka“ ve městě a blízkém okolí. Účastníci se vydali po stopách fiktivní židovské dívky Dity a hledali úryvky z jejího deníku a dobové dokumenty zachycující období protektorátu. V cíli trasy pak děti obdržely jako nápovědu takzvaný transportní lístek členů rodiny dobříšského lékaře Richarda Frankla (všichni rodinní příslušníci zahynuli v roce 1944). Tak se dozvěděly, co je během projektu ještě čeká a že budou dále pátrat po osudech právě této rodiny z Dobříše. Projekt na škole pokračoval i po skončení letních prázdnin a jeho vyvrcholením je právě blížící se zasazení kamenů zmizelých před dům na dobříšském náměstí, který Franklovi obývali v době před jejich deportací do koncentračního tábora.