Dnes je čtvrtek 22. duben, svátek má Vojtěch,
je Světový den knihy a autorského práva.

dobrisskoaktualne.cz/z-naseho-mesta

Dělnické protesty na Dobříši začaly v lednu roku 1931

přidáno: 07. 01. 2021

Světová obchodní krize měla sice svůj počátek již v roce 1929, ale naplno se v Československu projevila až v roce 1931, tedy před devadesáti lety. Dělnické protesty tehdy vyvolala i na Dobříši.

Projevy světové hospodářské krize byly samozřejmě patrné už v roce 1930, ale v roce následujícím se do protestních akcí stále více zapojovala i tehdejší komunistická strana.

První dobříšský protest nezaměstnaných

Hned na začátku roku, v pátek 16. ledna 1931 se konal prví projev nezaměstnaných v Dobříši. Na výzvu KSČ se sešlo necelých 300 dělníků. Po řeči soudruhů z pléna byl zvolen akční výbor a přijata resoluce, v které se žádalo okamžité propuštění soudruha Haruse. Ten byl odsouzen v září minulého roku za to, že se jako poslanec dopustil zločinu během poříčské stavební katastrofy dne 9. října 1928. Prohlásil tehdy, že stavitele by bylo potřeba oběsit. Za tento přečin byl nakonec odsouzen na 28 měsíců. Již během tohoto protestu mělo četnictvo pohotovost, ale nezasáhlo.

Omezena nebyla dokonce ani další schůze nezaměstnaných, která se konala 24. ledna a po níž šli vesměs všichni nezaměstnaní s deputací na radnici. Tady obsadili chodby a nechali si poslat pro starostu.

Žádali, aby okamžitě bylo započato s obecními pracemi, s vyřizováním a následným usnesením v obecním zastupitelstvu o resoluci za rozdělení 150 milionů podle návrhů komunistických poslanců. Starosta se pokusil nastalou situaci uklidnit. Ještě téhož večera se tak konala schůze zastupitelstva, během kterého se rozhodlo, že začátkem února budou započnuty nouzové práce. Zdálo se, že nezaměstnaní docílili svého, ale místní členové KSČ se nehodlali tak snadno vzdát.

Únorová demonstrace byla rozehnána

Hned 19. února byla vykonána prohlídka v prodejně „Včela“, během níž byly zabaveny údajně nelegální letáky. Dne 25. února ráno byly tyto letáky nejdříve rozhazovány ve Staré Huti a v 9:00 hod. ráno agitoval jistý Mácha z Prahy před dělníky na nouzových pracích. V 10:30 hod. zanechali dělníci v Bořivojově a Nerudově ulice práci a táhli nakonec asi v počtu 100 lidí na náměstí. Nejednalo se ovšem jen o dělníky, protože těch byla jen polovina z uvedeného počtu. V tehdejší Hostomické ulici u lihovaru byla četníky demonstrace zastavena a rozehnána.

Další protesty na Dobříši

To samozřejmě nebyl konec všem protestům, protože 1. května se konal na Dobříši velký průvod, kterého se účastnilo skoro 300 lidí a dalších 500 lidí čekalo kolem Komenského náměstí. Během proslovů na tribuně, která se zde nacházela v podobě vozu, promluvili zástupci KSČ Svoboda a Krejčí. Po nich mluvil i člen sociálnědemokratické strany, vedoucí DTJ, dělník J. Hrabák a slavnostně prohlásil, že jen KSČ jde tou správnou stranou, a proto k ní přestoupil. Akce byla dopředu nahlášena a místní četnictvo tak jen sledovalo, aby nedocházelo k výtržnostem. Další akce v podobném duchu následovala 12.července. Na té měl promluvit poslanec Štětka.

Komunistické výzvy pokračovaly

Komunisté se ovšem pokoušeli nouzové práce na Dobříši napadat i nadále a 8. srpna uveřejnili ve svých novinách článek, ve kterém chtěli nabudit dojem, že dobříšská obec je sice dobrý zaměstnavatel, ale dělníci na obecních pracích museli pracovat až 60 hodin týdně, za což dostávali 100 Kč mzdy. Ovšem tou formou, že dělník místo peněz dostával 10 Kč poukázky na potraviny, které byly jinak vydávány nezaměstnaným. V článku opět vyzívali, aby si dělnici takové jednání nenechali líbit a vyšli do ulic. Jeden z článku dokonce vyzíval, aby stát zestátnil dobříšský zámek, protože Josef Colloredo-Mansfeld na něm stejně nebydlí a je prázdný.

Konec protestů a sláva poslední manifestace

Koncem října dorazil na Dobříš i poslanec Václav Johanis, který jako člen sociálně demokratické strany, byl pozván místními členy městské rady. Tento poslanec stál za úspěšným zavedení nemocenských pokladen a jeho strana měla v tomto volebním období na Dobříši většinu. Na veřejnou schůzi se mohli dostavit i hosté, ale vzhledem k tomu, že zástupci KSČ se zde pouze snažili vyvolat konflikt, byla schůze nakonec předčasně ukončena.

Na Dobříši však byla stálá snaha celou situaci uklidnit. Dne 1. listopadu tak byla do hostince „U Vojířů“ svolána ustavující schůze okresní organizace Odborové jednoty, která se nakonec znovu stala velkou manifestací pracujícího lidu. Zájem byl tak veliký, že se 150 dělníků nemohlo schůze pro nedostatek místa účastnit. Schůze se mimo jiné účastnil i ústřední předseda Odborové jednoty, poslanec Chloupek, jehož přítomnost byla dělníky bouřlivě vítána. Jednalo se o poslední manifestaci pracujícího lidu toho roku na Dobříši, která byla nakonec během let, kdy v našem státě vládla komunistická strana, často připomínána. Jenže události byly vyprávěny jinak… Tím, kdo bojoval za práva pracujících, byla samozřejmě místní KSČ. 

autor článku: Petr Kadlec