Dnes je sobota 23. březen, svátek má Ivona,
je Světový den meteorologie.

Z našeho města
Menubox
Restbox

Manifestační projev strany Národní jednoty před 80 lety v Dobříši

přidáno: 15. 03. 2019

Po mnichovské krizi a odstoupení pohraničí Československa nastalo období takzvané Druhé republiky, kterou vedl náš třetí prezident Dr. Emil Hácha. Republika však neměla dlouhého trvání, protože Německo využilo nacionalistické postoje na Slovensku a podpořilo jeho samostatnost, čímž fakticky Druhá republika zanikla a Hitlerovi již nic nebránilo, aby 15. března 1939 obsadil stát.

Češi na tom v tomto období nebyli zrovna dobře a i v Dobříši naplno propukalo nacionalistické cítění a vše cizí bylo špatné. Vlajkaři již na konci minulého roku poškodili židovskou synagogu a antisemitismus se probouzel stejně jako za doby Rakouska-Uherska. Kruh se uzavřel a Masarykova republika mizela doslova před očima. Asi největší projev tohoto postoje, pokud nepočítáme vystupování fašistů, byl I. manifestační projev Národní jednoty, který se konal 19. února 1939 v Dobříši. Strana národní jednoty vznikla dne 22. listopadu 1938 sloučením několika menších hlavně pravicových stran, de facto i Národní obce fašistické. Strana schválila 16. února 1939 nový program, díky kterému se chtěla stát jediným politickým subjektem v zemi, kterou chtěla změnit na autoritativní stát s protižidovským zaměřením. Tento program však naštěstí nikdy nebyl přijat, protože až do okupace se už nekonal žádný stranický sjezd.

Dobříšská manifestace

Během malé manifestace v Dobříši byl hlavním mluvčím Msgre. Bohumil Stašek, vyšehradský kanovník, poslanec a předseda kulturní komise Národní jednoty. Ten v místním kostele nejdříve vykonal 19. února mši za Antonína Švehlu, což byl československý politik, a poté i za jiné hrdiny českého národa. Msgre Bohumil Stašek mluvil v projevu, který se od půl desáté konal v místní sokolovně, o straně Národní jednoty, tedy hlavně o tom, co všechno za dobu trvání Druhé republiky vykonala. Zvláště poukázal na velké dílo strany, která dokázala znovu sjednotit národ roztříštěný na bojovné strany. Kdy už nebyli lidovci, agrárníci a socialisté, ale jenom Češi, bratři a sestry – děti naší matky Čechie. Dále mluvil o tom, že celý český národ stojí před reformami organizace hospodářského života na podkladě stavovském. Poukazoval na to, že musí být postaven na základech křesťanského světového názoru, který podvrátili marxisté, zednářské a židovské živly. Poukázal jak křesťanství v našich dějinách probouzelo silné osobnosti, které dokázali národ vyvést z osudových chvil k lepší budoucnosti. Byl to však pouze pokus zdiskreditovat ostatní skupiny našeho národa a poukázat na to, že Masarykova republika stála na špatných nekřesťanských základech. Na konci projevu byli všichni pozváni na velkou manifestaci Národní strany, která se konala 26. února v Příbrami. Hlavním mluvčím byl poslanec Dr. Černý, který se zastavil i v Dobříši, kde byl slavnostně před místním hotelem Heinz uvítán bratem velitelem národní gardy Štambergem, Dr. Karlem Kuřilem a starostou města Schartem, kteří se poté připojili k výpravě do Příbrami. I zde byli obyvatelé, kteří se sem sjeli z širokého okolí, přesvědčováni, že Česko-Slovenský stát bude dál pracovat na budování společného státu. Ať byly pohnutky řečníků jakékoliv, nic nemění na tom, že se jednalo o jednu z posledních takto masivních akcí. Přestože lidé chtěli věřit, soukolí osudu se točila jiným směrem: republika bojovala o bytí a nebytí na Slovensku s maďarskou armádou, ale slovenští nacionalisté se rozhodli spojit s Hitlerem a zlomit tím Druhé republice vaz, čímž jí zbývalo zbývalo posledních 14 dnů života.

autor článku: Petr Kadlec