Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

V uplynulých květnových dnech si někteří z nás určitě připomněli 77. výročí konce 2. světové války, osvobození Československa spojeneckými vojsky protihitlerovské koalice a v jeho rámci osvobození Dobříše sovětskou Rudou armádou. Bohužel v situaci prohlubování informačního i válečnického napětí a nové Studené války mezi USA, NATO a Evropskou unií na jedné a Ruskou federací na druhé straně, se někdy poněkud ztrácí reálný odhad, co je ještě informace a co je již dezinformace. Zejména, když je obtížné doložit předkládaná tvrzení obou stran z důvěryhodných, objektivních a ověřitelných zdrojů.

Informace v pozitivním smyslu slova dnes vládnou přetechnizovanému a globalizovanému světu a také lidem. Jsou nejlepším zbožím. Při častém obsahovém vyprazdňování a dezinformačním překreslování mnohých pojmů, a to i v češtině (např. co je to demokracie, svoboda, manželství, pohlaví, cenzura, terorismus atd.), přestáváme mnohdy jeden druhému rozumět, i když se budeme bavit česky.

Žijeme prostě v „době informační“ a zřejmě též v „době dezinformační“. O její podrobnější definici se snad jednou shodnou historici. Optimisté asi doufají, že ještě bude o čem se dohadovat. Pesimisté se nemusí snažit, civilizace zřejmě skončí. Realisté asi hledají řešení a cestu, jak dezinformace odhalit. Pomozme jim v tom. Je to přece zejména v našem vlastním zájmu.

Dezinformace je stručně řečeno také informace

Jejím prostřednictvím určité osoby, instituce, služby, aktivistů apod. předkládají s různou úrovní kvality nějaké téma s cílem falešným způsobem ovlivnit ve svůj prospěch názory a rozhodování skupiny osob. Činí tak skrytě a někdy též z neznalosti. Dezinformace má také šířit paniku, nespokojenost, ale i spokojenost s určitým společenským děním a vývojem. Někdy může směřovat dokonce i k odpoutání pozornosti druhé nebo vlastní strany od skutečných problémů. Musí přitom působit na první pohled přesvědčivě a důvěryhodně. Dezinformace nelze vždy ověřit z důvěryhodných, ověřitelných a nezávislých zdrojů.

Cílem tohoto zamyšlení není v souladu se zaměřením zpravodajského portálu „Dobříšsko aktuálně“ výčet konkrétních příkladů jednotlivých typů a autorů dezinformací. Snad jeden příklad drobné dezinformace s historickým dobříšským pozadím.

V některých českých sdělovacích prostředcích a médiích se mnohdy spojuje konec 2. světové války v Evropě a v Československu s datem 8. května 1945. Autoři si často pletou, buď z neznalosti či cíleně v duchu dlouhodobých protiruských postojů, datum bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa z přelomu 8. a 9. května 1945 v Berlíně, s faktickým ukončením bojů zbytků jednotek Wehrmachtu a Waffen SS s Rudou armádou u demarkační linie vojsk SSSR – USA v prostoru Čimelice, Milín, Slivice. Zde jednotky 2. Ukrajinského frontu v noci z 11. na 12. května 1945 zlomily poslední odpor nacistických vojsk. Nacistické jednotky, obklíčené Československou samostatnou obrněnou brigádou u Dunkerque Francie), kapitulovaly již 9. května 1945.

Jak hodnotit a zařadit třeba informaci, která je svým obsahem pravdivá, ale současně zamlčuje podstatné návazné souvislosti?

Například oznamované násobné populární valorizace důchodů, přičemž se opomene uvést, že je to na úkor důchodového fondu a v rámci celkově výrazně ztrátového státního rozpočtu, na jehož splácení se budou podílet zřejmě ještě příští generace.

Lze se vyrovnat s informační záplavou a mohu jako obyčejný člověk odhalit podstatu dezinformace?

Mohu, ale musím pro to něco udělat. Představa, že když zavřeme oči a ucpeme uši, tak nebezpečí dezinformací a s nimi spojená různé problémy zmizí, je proto naprosto mylná.

Vnímám-li dnes nějakou informaci, je dobré si ji „přehrát“ ještě jednou a zamyslet se nad názvem, obsahem, autorem a někdy i nosičem informace. Nestačí k tomu však jediné nahlédnutí do informačních a sociálních sítí, v nichž samotných je velké množství pochybných až dezinformačních informací. Je nutné hledat též na základě dosavadních životních zkušeností ve své paměti a v dalších českých a mezinárodních zdrojích i jiné potvrzující či vyvracející poznatky k danému tématu.

Všechny dostupné zdroje si prostudujte a promyslete sami. Bude to vaše vlastní a trvale prospěšné „informační očkování“, které asi nebude tak bolestivé, jako proti covidu. Třeba to bude váš důležitý krok před dezinformačními tsunami, které určitě v dohledné době neoslabí a neustále nás budou oslovovat.

Z hlediska důvěryhodnosti a finančních nákladů je rozhodně účinnější a levnější „zdravý selský rozum“ ideologicky nepředpojatého občana než armáda protidezinformačních úředníků. Žádný protidezinformační úřad nebo úředník za nás vše neodhalí a nevyřeší.

Pohodlí je příjemné a návykové a myšlení, jak známo, bolí. Ale určitě vás potěší odhalení dezinformace a jejího autora. Možná budete nakonec překvapeni, kdo se za ním skrývá. Nikdo nebyl a není imunní podle své životní či politické orientace proti vnímání dezinformací ze svého okolí a v určité době. Nevyhnul se tomu i jeden český, dnes téměř zapomenutý novinář, který byl ovšem pro svůj protinacistický odboj popraven 8. září 1943 v Berlíně – Plötzensee. Zanechal nám však stále aktuální heslo: „Lidé bděte!“

Doufám, že případné nechtěné obsahové nesrovnalosti, nedostatky a překlepy tohoto článku nebudou považovány za cílenou dezinformaci. Za takového odborníka se nepovažuji.